Knížky

Z děcáku až na přehlídková mola

Veronika Kašáková

Při čtení této knížky jsem pociťovala lítost, vděk i radost najednou. Díky příběhu, který knížka obsahuje, jsem si uvědomila mnoho důležitých věcí, které zásadně ovlivnily můj pohled na život. Znovu mi došlo, jak je důležité mít se rád, být vděčný za každý den a věřit v sám sebe.

Vždycky jsem věděla, že existují děti bez domova, které přišly o rodiče a nemají to v životě jednoduché. Co jsem však netušila je to, jak se takovým dětem vstává, usíná a čím vším si musí v životě projít. Při čtení této knížky jsem zjistila, že mnoho dětem je v dětském domově  lépe, než u vlastních rodičů, ale často se cítí nechtění. Tento pocit je pak může ovlivňovat na velmi dlouhá léta. Své o tom ví i krásná a milá Veronika Kašáková, s kterou jsem se dvakrát potkala osobně a pokaždé jsem měla vnitřní pocit, že mluvím s andělem. 🙂

Známá neznámá

Veronika Kašáková pro mě donedávna byla neznámou osobou. Zjistila jsem, že se jedná o slečnu, která žila v dětském domově a dostala se do finále Miss České Republiky. Začala jsem se o její život více zajímat a díky mému čtivému období a chuti inspirovat se příběhy lidí okolo sebe jsem si objednala Verunčinu knížku.   

Nikdy bych neřekla, že tahle nádherná, na pohled křehká modelka vyrůstala v tak strašlivém sociálním zázemí. Často bez jídla, hraček a oblečení čekala se svých starším bráškou Kájou na maminku, která se živila prostitucí a velmi často přicházela domů opilá a zfetovaná. Když jsem četla, co všechno se u nich doma dělo, chtělo se mi plakat. Byla jsem v šoku a vděčná za své vlastní dětství.

Když se pak jejich maminka rozhodla, že je opustí a nechala je s bráškou sedět samotné v taxíku, byly Verunce 4 roky. Dětský domov byl pro ni spásou. Najednou měla kolem sebe spoustu hraček, dětí i jídla. Od toho okamžiku bylo vše jinak…

Co všechno v dětském domově zažila, jaké psychické stavy ji během dětství a dospívání provázely a jak sama pohlíží na to, co se jí v životě stalo, se dozvíte právě v její knize. Nikdo o tom nedokáže mluvit tak, jako ona sama.

I dyslektik může napsat knihu

Její životní příběh je ukázka toho, jak silná může být myšlenka a víra ve svůj sen. Každý z nás se občas nechá ztrhnout negativním hodnocením druhých a nevěříme sami sobě. Sen se nám rozplyne před očima jako kouř ze sfouknuté svíčky. Pak je důležité mít kolem sebe lidi, kteří v nás věří, milují nás a pokud zapomeneme na to, co v životě opravdu chceme, pomůžou nám najít cestu zpět.

Jako příklad bych uvedla Verunčinu touhu stát se královnou krásy. Když ji nevybrali na Miss Junior kvůli jejímu novému tetování, ze kterého tehdy měla obrovskou radost, byla velice zklamaná. Spoustě lidem by tato zkušenost uzavřela cestu ke splnění si snu. Proč? Ze strachu z toho, že nejsou dost dobří a nehodí se na to. Jenže Verunka to nevzdala a o pár let později zkusila tu nejsledovanější soutěž krásy v České Republice. Nevyhrála, ale nevzdala se!

Měli bychom být vděční za životní zkoušky, které nás mají naučit být silnějším člověkem. Když se nám děje něco, co se nám nelíbí, často si hned neuvědomíme, že to pro nás může být prospěšné. K tomu většinou dojdeme až časem, kdy analyzujeme naši aktuální situaci a učíme se pracovat s tím, co jsme prožili.

Exekuce a Nadační fond

Neúspěch v Miss Junior však není jediným nezdarem v jejím životě. Když opustila dětský domov, tak neměla vůbec ponětí, co dál. Nikdo ji neučil, jak hospodařit s penězi, kam se chodí na úřad a proč nebo na co si dávat v dospěláckém životě pozor. Jednoho dne ji tak na dveře zaklepala exekuce. Nešlo o desítky tisíc, ale o sta tisíce. A to už se Vám pořádně zamotá hlava.

Něco takového může potkat každého, kdo zrovna opustí dětský domov a proto Verunku tato životní zkušenost motivovala k tomu, aby pomohla ostatním dětem a vytvořila tak Nadační fond Veroniky Kašákové. Ten se stará právě o to, aby děti z dětských domovů lépe zvládli přechod do samostatného života. Motivuje je k tomu, aby si šly za tím, co skutečně chtějí, nebály se a byly připravení na to, co je venku čeká.

Pokud Vás zajímá samotný Nadační fond a jeho činnost, můžete navštívit webové stránky, které jsou uvedeny níže nebo si počkat na příští článek. 🙂

A teď se vrátím k tomu, co jsem psala úplně na začátku…

Co jsem si při čtení knížky uvědomila

Díky knize jsem si rozšířila své obzory o život dětí v Dětském domově. Dnes vím, že se po materiální stránce mají dobře, ale po psychické nikoli. Často jim chybí láska, kterou všichni potřebujeme ze všeho nejvíc. Láska lidí, kteří jsou okolo nás a především sebeláska. Viní se za to, že jsou v děcáku a jakýkoli nezdar v životě jejich sebevědomí nepřidá.

Jejich cesta za snem je tak mnohem náročnější, než ta naše. I když si to často nemyslíme. Máme pocit, že náš život je horší než život sousedky z vedlejšího baráku a přitom vůbec netušíme, čím si musela sama projít. Soudíme lidi podle obalu a prvního dojmu a nezajímá nás jejich duševní stav.

Jsem vděčná za každý den

Po dočtení knihy, jsem začala každý večer děkovat za to, co se mi událo. Ať už šlo o pozitivní či negativní věci. Dokud nejsme vážně nemocní, máme střechu nad hlavou a kolem sebe lidi, kteří nás mají rádi, nemáme si na co stěžovat. A pokud nejsme spokojení se svým aktuálním životem, máme moc to změnit! Každý den dostáváme novou příležitost pro to, udělat krok vpřed. Jestli jej využijeme nebo ne, je jen na nás. Já jsem za to, vykročit – udělat první krok a nebát se!

Snažím se riskovat, i kdyžm strach

Když něco chceme, musíme si zatím jít. Ano, je důležité o tom snít a věřit v to, že to jednou přijde, ale jen to nestačí. Musíme tomu jít naproti. To, co nám lidem často brání je lenost a strach. Díky Veroničině knížce jsem měla zase touhu svůj strach překonávat a jít si za tím, co skutečně chci. Například jsem šla na její přednášku na VŠE, sebrala všechnu odvahu a po přednášce jsem ji oslovila. Nechala jsem si podepsat její knížku, domluvila si s ní focení v dětském domově a objala ji. Pak jsem se třepala celou noc, že jsem něco takového udělala. 🙂 Ale byla jsem spokojená sama ze sebou. Odvážila jsem se! Překonala jsem strach z odmítnutí.

Bohužel jsem taky velký lenoch a postupem času zapomenu na svoji odvahu. Rozhodla jsem si vytvořit nástěnku toho, co v životě chci, abych si tak každý den připomínala, proč mám se strachem pracovat a co krásného mám před sebou.

Už se těším až se o ni s vámi podělím. 🙂

Děkuji Verunce Kašákové za její odvahu otevřít se světu a vyjít s minulostí ven. Věřím, že její příběh je inspirativní pro mnoho lidí. Nejen pro děti z dětského domova, ale i pro Ty, co si nevěří, vzdávají se a myslí si, že jejich sny jsou nedosažitelné.


Pokud chcete o Veronice Kašákové vědět více, můžete navštívit odkazy níže. Doporučuji sledovat její instagram, protože mi vždy velmi zvedne náladu její úsměv. 🙂 Díky za něj Verunko!

Veronika Kašáková na internetu

Instagramový profil – doporučuju! Často Vám vykouzlí úsměv na tváři

Nadační fond Veroniky Kašákové – pokud chcete vědět více o projektech Nadačního fondu, tak tady najdete vše potřebné

DVTV – rozhovor z roku 2017

Show Jana Krause – rozhovor z roku 2015

Oriflame – možná jste viděli reklamní kampaně Oriflame a krásnou blonďatou modelku na fotkách. Věděli jste, že to je právě Veronika?

Kde se ještě dá knížka koupit?

Knihy Dobrovský  – 223,- Kč (poslední kusy jen ve vybraných prodejnách)

Knihy ABZ (ekniha) –  93,-Kč

Jinde už kniha není k dispozici (vyprodáno). Možná ji najdete v knihovně nebo na poličce Vaší kamarádky. 🙂

 

Děkuji za Váš čas!
Vaše Nikol 🙂

Zajímá Vás i jiná knížka, kterou doporučuji? Pokud ano, tak mrkněte ZDE.

No Comments
Previous Post
04/01/2018
Next Post
04/01/2018

No Comments

Leave a Reply